Moje pozornost a myšlenky se vždy točily kolem lidí. Byla jsem zvědavá a chtěla jsem pochopit, proč jsou lidé žijící zdánlivě hojný a bezproblémový život nervózní a nespokojení, proč jsou jiní tak sladce milí a každému vyhoví nebo proč někteří přehnaně reagují na zdánlivé maličkosti. Stejně tak jsem chtěla vědět, co cítí a dělá ten který je skutečně sebejistý a opravdově spokojený se svým životem a se sebou. 

Já sama jsem se před čtyřmi lety navzdory všem poučkám o šťastném životě, které jsem praktikovala, ocitla zcela bez energie v prázdnotě svého těla a vědomí a zároveň obklopená vším po čem jsem vždy toužila a byla přesvědčena o tom, že právě to mi přinese štěstí a radost. 

Nějakou dobu jsem nedovedla pochopit co se děje a jak si pomoct. Radost, energii a štěstí jsem do té doby vždy dostávala od lidí výměnou za svoji přítomnost, přijetí, pomoc a pochopení. Nedošlo mi, ale že už nežiju stejný život jako dřív, něco bylo jinak a tím byl můj v té době roční syn, který se v noci často budil, přes den vyžadoval moji přítomnost, pochopení a přijetí a to vše mě stálo víc energie, než jsem byla tehdy schopná vygenerovat. 

Můj roky nevědomě budovaný vzorec na šťastný život, společností tolik ceněný úspěch a tvorbu životní energie přestal fungovat a já sama tehdy netušila, že stejně jako se mění životní etapy, musím i já měnit své zažité postupy a priority, a začít žít život flexibilně s ohledem na každou situaci a můj aktuální stav a potřeby mojí rodiny.  

Své potřeby jsem do té doby vlastně neuměla rozpoznat vůbec, naopak potřeby druhých jsem uměla číst i se zavřenýma očima. Stejně tak mi nic neříkaly moje vlastní hranice a respekt ke svému tělu a mysli. 

Nové neznámé cesty sebepoznání a seberozvoje jsem se celkem bála a nechtěla jsem se moc měnit, vždyť takhle mě všichni znají a berou mě, co když se to najednou změní a já nebudu vědět co s tím. Chtěla jsem zjišťovat, jak to mají druzí a jak jim pomoci, ale netušila jsem, že abych byla plně k dispozici a nápomocná druhým, musím napřed rozumět a umět pomoct sobě. 

Naučila jsem se naslouchat svému tělu skrze jazyk, kterým se mnou promlouvá (úzkosti, mělký dech, drkotající čelist, bolest hlavy či břicha a desítky dalších projevů, kterými se se mnou mé tělo snažilo komunikovat, když někdo jiný nebo já sama překračoval moje hranice. 

Díky mému úžasnému terapeutovi Michalovi a dokonalé metodě Dr. Gábora Maté (Compassionate Inquiry) jsem zjistila jak moc moje podvědomí řídilo můj každodenní život a mezilidské vztahy. Propracovala jsem se k autenticitě, sebelásce a flexibilitě vlastních reakcí a priorit a k tomu že na dění všedních dní reaguji tak jak cítím v daný moment namísto toho, abych zůstala zamrzlá v tom, co ode mě společnost či okolí očekává. 

S tím vším přišla do mého života velká svoboda a soucit se sebou samou a lidstvím jako takovým. 

To co jsem se naučila já, chci s pochopením ke všem lidským cestám, vlastnostem a touhám teď předávat dál a proto budu ráda průvodcem na Vaší cestě sebepoznání, svobody a vnitřního klidu.