Terapie, které věřím a používám, je nejen o povídání si s člověkem, o pojmenování problému
 o nastavení léčení a nového přístupu, ale je především o tělesném prožitku a o vnímání toho,
co se mi děje v celé své celosti. Stejně tak je to o respektu ke všem lidským slabostem, emocím, nejistotám nebo také nezdravé pozitivitě a snaze udělat šťastným a vyhovět všem kolem sebe.

Po všem co jsem vyzkoušela sama na sobě, jsem si zamilovala přístup Gábora Maté (Compassionate Inquiry), Petera Levina (Somatic Experiencing) a Polyvagální Teorii Stephena Porgese.

Díky zmíněným přístupům jsem pochopila, jakou moudrost v sobě lidské tělo nosí, jak nás chrání před nepříjemnými prožitky, emocemi a vzpomínkami a hlavně jak nás upozorňuje na vše, čím si nevědomě ubližujeme. A my jsme se to naučili nevnímat a neslyšet a jít proti tomu.

Známe to. Jsme unavení, ale nedáme si pauzu a dál pracujeme, protože tak je to přeci normální. Jsme úzkostní, dáme si skleničku vína, protože ta nás uvolní. Nezastavíme se a nezeptáme se sami sebe, co se teď děje, že moje tělo takhle reaguje. Proč jsem se do té situace dostal, když cítím, že mi způsobuje diskomfort nebo bolest.

Terapie kombinující racionální a tělesnou stránku žití, člověku pomůže problému nejen porozumět, ale pomůže mu odžít to, co si nemohl dovolit odžít ve svém dětství či později během různých krizových situací.  Vše nedokončené se nyní promítá do toho, jak žijeme své životy, do našich priorit a mezilidských vztahů anebo třeba také do našeho držení těla či některých závislostí. 

V momentu, kdy odžijeme neodžité, nasytíme naše potřeby, setkáme se s pochopením a přijetím, zjistíme, že jsme svobodní a volní a můžeme se věnovat a posilovat zdroje všeho zdravého a pozitivního v nás, se nám otevírá úlevný a pravdivý svět celosti.

Pak už víme, že se nemusíme bát emocí, které považujeme za negativní, protože jsme se je naučili odžít v bezpečném prostředí a hlavně porozumíme tomu, proč jsou v nás a co je spouští. Zároveň jsme si vědomi toho, že v sobě máme také všechno ostatní jako je sebedůvěra, láska, radost a hlavně flexibilita toho jak na lidi a situace umíme a chceme reagovat. A to je pak teprve ta pravá svoboda.